Kompozice připomíná rajský dvůr. Zeravy tvoří sloupoví, ve středu je kortenový zvýšený záhon jako dlážděné plato se skalničkami a solitérním rakytníkem. V portiku šlapákový motiv s polštářovými rostlinami.

Kompozice se rozvíjí na půdoryse centrální elipsy ke které směřují osy cest ze všech světových stran a prorážejí provlněnou zeď, tvořící polouzavřený prostor. Hlavní osa směřuje do krajiny přes kulisy zvlněných kortenových záhonů se sortimentem travin a keřovými dřezovci. Zeď je zvenčí pestrobarevně pomalována grafitti, zevnitř je zlatá, odrážející barevný sortiment záhonů trvalek podle ročních období.

Přestože jsme si vědomi jisté spornosti vymezit a zařadit takto nazvanou zahradu do tohoto souboru, opět jsme zvolili zkratku jako symbol historismu a jeho nejcennější etapy v závěru 19.století. Ostatně kompozice Gerdtrude Jekyll mají také blíže již ke křehkosti secese než k těžkosti a kýčovistosti historismu.

Kruhový parter ve tvaru šperku je v kruhových výřezech kombinací dlažby, kde je velký kontrast mezi broušeným betonem a štětovou dlažbou doplněnou barevnou mozaikou střepů ala Gaudí a pestrými záhony trvalek.

Zahrady jsou v současnosti ve výstavbě. Náznakově se zde objeví to nejtypičtější pro jednotlivé tradice opět v modernějším tvarosloví jako volné citace. Japonská zahrada bude obsahovat miniaturu ostrova v moři písku s kortenovými šlapáky, nebude chybět ani pozorovací terasa.

Čínská zahrada bude labyrintem menších prostor s bambusem a stromy, vytvořených systémem bílých zdí a úzkými průchody či okny.

Poslední část je nazvána zahradou čínsko-japonské tradice, kde hrají hlavní roli terénní modelace, připomínající anglickou zahradu, která z této inspirace také částečně vzešla a jejich rozdílné pojetí od stylizovaného kopce po travnatý kopec s tvarovaným borovicovým lesem.